Jsou prázdniny a já tu jsem s prvním prázdninovým příspěvkem. Jedná se opět o dřevo, které jsem získal v rámci hurá akce pleníme Petrův Kutnohorský kutloch, kterou jsem avizoval již někdy na jaře a ze které jste již nějaká dřeva viděli. Máme tu tedy pro dnešek celkem solidní Studenec, který je bohužel zbroušený do oblouku a vůbec ještě netuším, co ním budu dělat. On je totiž vůbec otazníček, jestli vůbec s tímto dřevem cokoli dělat, protože se mi již stalo, že jsem se snažil něco předělávat a nakonec jsem byl značně na sebe naštván, že já blbec jsem se do toho pouštěl, protože jsem se dostal do velkých problémů a bylo dost obtížně dodělat kámen do uspokojivého stavu. Každopádně, zatím ho nechám odležet a zde ho máte aspoň na ukázku k nahlédnutí. Ještě bych chtěl podotknout, že mám bohužel dost jiných starostí, a proto je to tu jaksi s články řidší než je zdrávo.
Neobvyklý kus dřeva z Líní
Je to už nějaký ten pátek, co jsem získal od Karla S. tento kousek dřeva, který našel v Líních u Plzně. Rovnou můžu říct, že to není žádná klasika z této lokality a kdyby mi tento kus někdo ukázal a chtěl by říct odkud je, tak bych hodně přemýšlel odkud by asi mohl být. Je to opravdu atyp, který rozhodně přicestoval z jiného směru, či z jiné doby, než ostatní dřeva typická pro tuto oblast a vesměs jsem doposud nic podobného neviděl.
Co se týká zpracování, tak to byl velice tvrdý materiál, do kterého se vůbec pile nechtělo, ačkoliv jsem to řezal speciálním kotoučem na tvrdé materiály, který jsem si nechal postavit v Itálii na zakázku. Hrubé broušení jsem udělal na litině a ostatní práce jsem dodělal flexou. Kámen jsem poměrně častokrát prolepoval, protože z něj stále lezly různé podplochové praskliny. Celkově vzato, jsem na tomto kamení strávil tolik času, že si až říkám, jestli už to není trošku na hlavičku. No nic, dělám si srandu, ty kameny je potřeba leštit do zmrtvení, protože teprve pak to k něčemu vypadá ;).
Přeslička ze Slánska
Máme tu pondělí a já sem se rozhodl napsat příspěvek. Rovnou se přiznám bez mučení, že je to jen taková nouzovka, aby zde něco po delší době bylo, protože momentálně bohužel nemám čas cokoliv zpracovávat, a proto není ani o čem psát. Každopádně, i tak tu máme dle mého názoru velice zajímavou a vzácnou věc, kterou v dnešní době asi už jen stěží najdete v takové kvalitě, aby se z toho dalo něco vybrousit. Tyto kousky se kdysi dali najít na Slánsku, nicméně tato doba je bohužel pryč a v dnešní době se na této zóně povalují již jen střepy těchto chalcedonokarneolů, které jsou již stokrát přejeté pluhy při orání, totálně rozštípané a vesměs i bez rostlin. Dovedu si představit, že kdysi tu byly opravdu výjimečné kusy, které neměly nikde v Čechách obdoby.
Zajímavost z Podbořanského dřevníku
V minulém roce jsme s Martinem podnikli řadu výprav na Podbořansko a obcházeli jsme téměř notoricky známe lokality v této oblasti. Občas jsme zavítali i na místa, která už jsou považovaná za víceméně vyčerpaná a dnes tam již nikdo nechodí a to se nám nakonec vyplatilo, protože se tam opět začala objevovat dřeva. Samozřejmě nemůžete čekat, že by to byla kdovíjaká hitparáda co se počtu kusů týká, ale to co tu dnes můžete vidět je na tu bídu stále velice solidní až nadprůměrný kousek, který se jen tak leckde neválí. Důležité na tom je to, že je stále šance najít něco zajímavého a nedá se s určitostí říct, že je na nějaké lokalitě konec, šance je tu pořád a tento kousek je toho důkazem.
První tempskya a klamná konifera
Máme tu první květnový příspěvek a začneme tempskyí. Jarda minulý rok jaksi zrubal asi celé Nové Strašecí a vykopal neskutečná kvanta těchto druhohorních kapradin. Já jsem tedy nelenil a nějaké kusy jsem nafasoval, protože jsem ve své sbírce, až na pár nezajímavých kousků, nic neměl. Na rovinu řeknu, že tempskye nejsou pro mě až tak zásadní druh, který bych musel mít v mnoha exemplářích a tak jsem si vzal pár rozřezaných desek, které mi přišli něčím zajímavé. Problém je, že pokud tyto tempskye nejsou z polních sběrů, ale z těžby, jsou tyto kusy poměrně dost porézní a většinou špatně leštitelné, a to je i případ níže uvedeného kusu, bylo to skutečně peklo, aby to aspoň nějak slušně dopadlo. Nicméně, je to tu a vy se můžete pokochat prvním exemplářem tempskye na tomto webu.
Dalším kouskem, který si tu dnes ukážeme je dle mého názoru konifera, která nás s Martinem docela solidně zmátla. Byl to poměrně dlouhý a hladký kmínek, který silně připomínal stromovou přesličku. Bohužel se naše domněnka nepotvrdila a po rozřezání a vyleštění se toto dřevo jeví jako konifera, protože má vnitřní zalitou dutinu do hvězdy. Každopádně, i tak je to zajímaví kousek, který jsme získali z jedné zahrádky na Jesenicku a jsem rád, že ho mám ve sbírce.
Špičkový araukarit z Lubné
Můj parťák Martin se v posledních dnech utrhl ze řetězu a rozřezal některé naše společné kousky araukaritů. Já jsem si hned jede z nich vybral a musel jsem si ho vybrousit, protože již na první pohled bylo jasné, že to bude naprostá špička. Každopádně, kámen je hotov a já bych jen chtěl poděkovat Jirkovi Z. z Rakovníka za to, že se s námi o tento kus podělil a samozřejmě se může těšit na vyleštěný plát, který mu zajisté udělá velikou radost. No posuďte sami, není to pecka?
Vědeckoamatérské sympozium v Chemnitz
Tuto sobotu proběhla v Německém Chemnitz zajímavá přednáška ohledně silicitů obsahujících zkameněliny hmyzu a zkamenělých dřev. Vesměs to bylo takové setkání profesionálních paleontologů a amatérských sběratelů, které pořádal Ronny Rösler a jeho tým spolupracovníků z Museum für Naturkunde Chemnitz. Na tuto akci jsem vyrazil s Jakubem Sakalou z Karlovy Univerzity a Václavem Menclem z Novopacké klenotnice a sebou jsem vzali nějaké vzorky na ukázku, ale i na analýzu, což se nakonec potvrdilo jako dobrý nápad, protože jsem v několika vzorcích odhalili řapíky listů medullosy. Po přednáškách následovala debata a možnost analýzy přinesených vzorků pomocí binokulárních mikroskopů, které poskytlo muzeum. V další fázi jsme se odebrali na jedno z nalezišť na kterém momentálně probíhaly vykopávky a kde jsme se mohli seznámit s tím, jak se to dělá v Německu. Musím konstatovat, že podmínky mají vskutku výtečné a bylo by opravdu hezké, kdyby i naši vědci měli takové bezvadné podmínky jako kolegové v Německu. Na tomto pracovišti měli vše co je potřeba k archivaci, analýze, depozit a vesměs kompletní zázemí ve kterém se dá bydlet a zároveň pracovat. Co dodat, můžeme jen doufat, že se to tu také časem hne kupředu a naši vědci budou mít možnost fungovat v obdobných podmínkách.
Velikonoční králíček z Povrazníku
Předem bych Vám všem chtěl popřát pěkné prožití velikonoc a při této příležitosti jsem si připravil takový malý dárek. Asi tak před 12 miliony lety byl v oblasti Poľany na Slovensku obrovský stratovulkán, který byl poměrně dost dlouho aktivní, jeho nejstarší část aktivity dokonce trvala kolem 260 000 let, což jak jistě uznáte je velice dlouhá doba. Během této bouřlivé etapy vulkánu vzniklo plno laharů, které pohřbily původní lesy, rostoucí na svazích stratovulkánu. A přesně tyto geologické události, dali vzniknout překrásným dřevitým opálům, které jsou pro tuto oblast na Slovensku typické. Já bych vám tu tedy chtěl dnes představit naprosto špičkový dřevitý opál z Povrazníku, který je prostě perfektní, nic podobného jsem nikdy na vlastní oči neviděl a ani na internetu není nic podobného k vidění. Měl jsem tedy opravdu kliku, že můj známý Petr P. kdysi v Povrazníku vykopal tento skvost a nedávno mi ho prodal.