Psaronka ze Slaného

Bohužel, jak jste již asi zaznamenali,  v poslední době nemám čas se tomuto webu vůbec věnovat. Věnuji se převážně své rodině a práci a když už něco dělám kolem kamenů, tak jsou to především cizí kousky, které si dal ke mě někdo vyleštit. Dnes si tu tedy po dlouhé době ukážeme jednu takovou drobnost, kterou mám již několik měsíců zpracovanou, nicméně z výše uvedených důvodů jsem nebyl schopen tento kousek zde prezentovat. Další věc, kterou bych tu chtěl zmínit je i to, že bohužel nemáme s Martinem ani moc elánu sdílet jakékoliv poznatky ani informace, protože jaksi není s kým. Připadáme si jako poslední mohykáni své doby, protože klasických dřevařů jako jsme my dva jaksi ubylo a v podstatě dnes ani neznáme nikoho krom bráchů Vostatků, kdo by dělal jen dřeva, a nebo je dělal v takové míře, aby se s takovým člověkem dali sdílet nějaké zážitky. Pokusím se to tu ještě nějak oživit a snad se z tohoto tvůrčího splínu třeba dostanu. Pokud ne, tak se omlouvám, ale budu mít jiné priority a snad se Vám těch pár let co tento web fungoval líbilo a přineslo to aspoň něco trochu plodného do této části paleobotaniky a sběratelství.

Psaronie, Kokovice. 13,5x7x4 cm

Psaronie z netradičních Českých lokalit

Úvod

Je všeobecně známo, že největší výskyt a nejzajímavější oblast s Psaroniemi se nachází na Novopacku. Tato oblast je velice dobře známá po celém světě a řadí se mezi top naleziště permokarbonské flóry na světě. Bylo by určitě zajímavé si o této lokalitě něco napsat, ale my se tu dnes zaměříme na jiná česká naleziště, která jsou tak trochu bokem všeobecného zájmu. Jsou to vesměs velice chudá naleziště a pro sběratele je těžké na těchto zónách nějaké psaronie najít, nicméně i tak jsou zajímavá a je dobré si o nich něco říci. Chtěl bych ještě dodat, že tento článek nepopisuje nějaké hlubší vědecké analýzy kolem psaronií. Je určen převážně sběratelům, jako zajímavost z našich méně známých nalezišť.

Lokalita Očihov

Jako první si tu popíšeme lokalitu u Očihova, která je dobře známá výskytem barevných araukaritů, které se tu dají najít ve štěrkových plotnách na polích. My jsme sem kdysi s kamarádem Martinem Kreuzerem podnikali hodně výprav, protože se přes tuto oblast kopal plynovod Gazela a snažili jsme se z této akce vytěžit maximum. Při této příležitosti jsme hledali i v remízkách, kde se nám podařilo najít zvláštní kusy dřev. Byly velice omleté, hlízovitého tvaru a něco na nich bylo divné, každopádně jsme je vzali, což se v pozdější době potvrdilo jako velice dobrý nápad. Po zpracování těchto kousků jsme zjistili, že se jedná o psaronie, což je v této oblasti velice vzácný nález a kromě jednoho malého vzorku jsem nikdy nic podobného neviděl.  Nálezy jsou velice rekrystalizované a buněčná struktura se téměř nedochovala, nicméně i tak je vidět, že to skutečně psaronie jsou.

Psaronie, lokalita Očihov, rzozměr 17×12 cm

Psaronie, lokalita Očihov, rzozměr 17×12 cm

Psaronie, lokalita Očihov, rozměr 10,5×10,5 cm

Psaronie, lokalita Očihov, rozměr 10,5×10,5 cm

Lokalita mezi Kněževsí a Chrášťanami

Další zajímavé naleziště se nachází u Kolešovic, dále směrem na Kněževes až do Chrášťan. Je to poměrně velice rozsáhlá oblast, která je občas schopna dát unikátní vzorky, nicméně, opět se jedná o velice vzácné nálezy. Na této oblasti je zajímavé, že se zde také nacházejí velice řídce přesličky rodu Arthropitys Bistriata, což je opět vzácná fosilie a dá se, co do vzácnosti, srovnat s výskytem psaronií. Vzorky z této oblasti jsou opět velice rekrystalizované, ale buněčná struktura je v některých případech velice čitelná a dalo by se říci, že ze všech nalezišť, které znám, jsou kusy z této oblasti druhé nejzachovalejší po Nové Pace.

Psaronie, lokalita Chrášťany, rozměr 27,5×7 cm

Psaronie, lokalita Chrášťany, rozměr 27,5×7 cm

Psaronie, lokalita Kolešovice, rozměr 21,5×14 cm

Psaronie, lokalita Kolešovice, rozměr 21,5×14 cm

Lokalita Lišany

Pokračujeme dále na východ, až se dostaneme k obci Lišany. Tato obec je známá výskytem zkamenělých dřev a je to jedna z velice prohledávaných lokalit. Bohužel oblast je tak intenzivně prohledávaná, že nálezy sbírkového charakteru jsou již velice náhodné a s ohledem na techniku dnešní orby se nedá předpokládat, že se situace nějak výrazně zlepší. Každopádně, toto je všeobecný problém na všech lokalitách. Co se týká nálezů psaronií na této lokalitě, ty jsou zde ještě řidší než u výše zmíněné oblasti kolem Kolešovic, ale pro změnu se zde dají najít silně prokřemenělé rašeliny s psaroniemi a přesličkami. Jedná se téměř vždy o dohněda zbarvené hlízy, které jsou silně omleté a povrchově zoxidované, což naznačuje na vodní transport v období terciéru.

Psaronie, lokalita Kolešovice, rozměr 21,5×14 cm

Psaronie, lokalita Kolešovice, rozměr 21,5×14 cm

Lokalita Krupá

Z oblasti Rakovnicka nám zbývá již jen zóna kolem Krupé, která je opět známá výskytem zkamenělých araukaritů a doplňkově se zde vyskytují malé kousky psaronií a přesliček. Tyto nálezy jsou navázány převážně na místa v polích, přes která se kdysi kopal místní plynovod. Jako zajímavost bych uvedl, že velice pěkné ukázky araukaritů se zde našli při kopání základů místní cihelny a byly donedávna k vidění v jedné ze zahrádek v obci Hředle. Bohužel, když jsme jeli nedávno kolem, tak tato kolekce již v zahradě nebyla. Tím bych ukončil první díl o putování za psaroniemi z českých netradičních nalezišť a v některém z příštích dílů si povíme o dalších z okolí Slánska a Loun.

Plavuňka

Dnes tu máme jen takovou pěknou drobnost z Českého Ráje a není to nic jiného než opět nějaká ta plavuňka, které postupně s Martinem zpracováváme. K tématu plavuní bohužel nemám žádné nové poznatky, tak se dnes jen kochejte a třeba si příště povíme něco dalšího o těchto kouscích.

Ultimatní kousek z Líní

Zase nám uteklo 14 dní a já tu mám jednu suprovou pecku z Líní. Lokalita Líně je prostě klasika, je to něco jako když se řekne Nová Paka,  pojem z Českého dřevníku, který je silně zakořeněný v myslích sběratelů zkamenělých dřev. Dalo by se říct, že kdo z dřevařů nebyl v Líních, ten jako by ani nežil. Tuny bílošedivých kouskú, které se tam válejí téměř všude, do toho černoši a sem tam mezi tím něco, co je absolutně vytržené z kontextu, jako kdyby to tam ani nepatřilo, tak přesně takové jsou Líně.

Dnes si tu tedy ukážeme tu největší klasiku z Líňských klasik, a to bílošedivý celotvar, který jsem opět získal od bratrů Vostatků. Možná to zní trochu nudně „klasika“, ale ona to je klasika, nicméně tak trochu ultimátní, protože takové kousky se jen tak nevidí a toto je prostě nářez, který si zaslouží veškerou pozornost. Takže, kluci děkuji a doufám, že budeme dál pokračovat na společné sběratelské a vyměňovací vlně. Fakt jste mi udělali radost.

Araukarit, Líně, 46x25x7 cm

Parádní kousek z Kryr

Již mnohokrát jsme tu mohli vidět zajímavé kousky ze Stachova či Očihova a mezi další obce z této oblasti, kde se dají nalézt zkamenělá dřeva jsou Kryry. Je to jedna z hodně prohledávaných oblastí a musím říct, že jsem tam nikdy nic zas až tak zásadního nenašel. Každopádně, zkazky o této lokalitě mluví jasně, pěkná dřeva tam kdysi byla a určitě tam v zemi dodnes jsou. Že tam skutečně jsou bezva dřeva svědčí i tento kousek, který jsem nedávno získal od kluků Vostatkových a je to vesměs první pěkný střeďák, který jsem kdy odtamtud viděl. Dřevo je bohužel dost vnitřně popraskané a i po mém retušovacím zásahu nebylo možné všechny praskliny dostatečně zatáhnout, nicméně i tak je to sbírkový kousek, který opravdu potěšil. 

Araukarit, Kryry, 24,5×14,5×4

Krasavec z Rakovnicka

Je to možná něco přes dva roky kdy jsem získal od svého kamaráda Jirky Z. tento nádherný kousek dřeva.  Tento týden jsem se tedy rozhodl, že je na čase ho vyleštit, a tak jsem se do toho pustil ačkoliv se mi moc nechtělo. Nevím jak to máte vy, ale já když nemám na nějaký kus náladu a jdu ho brousit jen proto, že už tu delší dobu leží, tak to většinou stojí za prd, a to se opět potvrdilo.Já tyhle kusy z Rakovníka už mám přečtený, jsou to tvrdý hajzlíci, kteří vůbec nespolupracují a při broušení se jim vůbec nechce ubývat. To je první věc, která mě na nich s prominutím až se..e a když je tedy potřeba brousit 3 mm, tak je to pomalu na den volna. Takže, máme tu brousící šílenost za sebou a co dál, střední broušení je brnkačka, tam není co podělat a teď tu máme podlesk. V tomto případě se podleskuje do zblbnutí a možná i o kousek déle, a to hlavně kvůli tomu, že kámen má místy řidší partie, které je potřeba déle podleskovat, aby šli solidně vyleštit. Další fáze je leštění a u toho si již lehám na hodinku a půl na kámen a dělám, že jsem v kómatu. Samozřejmě občas je potřeba se probrat z deliria a kámen umýt a znovu nanést leštivo, nicméně tupý výraz musí být zachován jinak by to nemělo ten správný náboj. Po hodince ležení na šutru jsem na chvilku zostřil své smysly, abych zjistil, že na prostředku šutru je nějaký vějířek kolem jedné pidi dírky. No ano František špatně vymyl šutrák a z té úžasné dírky se mu postupně dostávalo brusivo ven a celá práce vylétla komínem. No nic, celé jsem to opět předělal a opět se při leštění něco podělalo, a tak jsem se na to již vykašlal a nechal to být, protože i tak je to jako zrcadlo, nicméně vím o té chybce a to mě trochu leží v hlavičce ;).

Araukarit, Rakovník, 29,5×27 cm

Ještě jedna plavuň

S plavuněmi se roztrhl pytel, protože se mi v poslední době nechce zpracovávat nic velikého, a tak jsem se zaměřil na menší kousky. Důležité na tom je to, že se snažím s několika lidmi zjistit jaký je vznik těchto silicitů a s počtem nalezených kusů vzniká velice dobrá sbírka na které se dá dobře stavět. Každopádně, zde je další kousek, který je velice povedený, protože je velice čitelný a celkově se mi moc líbí.

Plavuň, Český ráj, 26×13 cm

Plavuňka z Českého ráje

O plavuňkách z Českého ráje jsem tu psal již mnohokrát a já ani nic nového ohledně těchto druhů nemám. Jediné co jsme nedávno zjistili při návštěvě Národního muzea s Milanem Libertínem je, že u kousku co jsem mu přinesl na ukázku jsem si všimli, že má nárustové zóny což je trochu netypické a bude se to muset ještě prozkoumat, abychom věděli co skutečně jsou tyto kmínky za druhy.

Plavuň, Český ráj, 12×10 cm