Včera jsem dostal email od pana Igora ze Slovenska, ve kterém mi zaslal velice pěkné ukázky dřevitého opálu. Bohužel, přesná lokalita je tajná, nicméně to chápu, protože víme jak to pak dopadá když se něco takového proflákne. Každopádně to nevadí, důležité je, že se aspoň můžeme pokochat těmito pěknými kousky.
Budou to téměř dva roky co jsem od jednoho známého sehnal opět kousek Povraznického opálu, Já si prostě nemohu pomoci, tento materiál prostě miluji a jsem rád za každý povedený kousek z této lokality. Je jen škoda, že se již moc často k něčemu podobnému nelze dostat a pokud nemáte na Slovensku aspoň někoho známého, kdo je schopný tento materiál sehnat, jste nahraný. Na burzách jsem již hodně dlouho žádný solidní kousek neviděl a tak jsem vděčný, že si občas na mě Radovan vzpomene a přihraje něco pěkného. Takže díky kamaráde a zde to máte k pokoukání.
Jako již tradičně jsem v poslední době dost zaneprázdněn a na web jsem neměl absolutně sílu ani čas. Klasicky nestíhám nic zpracovávat, zato hledání kamenů jsme se v poslední době věnovali s Martinem dost intenzivně. Naštěstí, moje paní domu mi minimálně na přísti týden vystavila stopku, za což jsem i rád, protože z toho lítání po kamenech začínám být značně zrasovaný. Je fakt, že aspoň něco jsem stihl udělat, a to tento zajímavý kus z Chotíkova, který jsme slíbili zpracovat pro Josefa Pšeničku z Plzeňského muzea. Tento počin jsme vymysleli již minulý rok v Chemnitzu, kde jsme se setkali na sympoziu, které pořádal ředitel muzea „Natural History Museum of Chemnitz“ pan Ronny Rößler a jeho team. Slovo dalo slovo a my jsme nafasovali krásný špalek z Chotíkova a našimi obvyklými dřevorubeckými metodami jsme mu trochu pomohli. Nebudu tady vystavovat celé to dílo, nicméně, zde je aspoň ukázka jednoho plátu z tohoto špalku a zbytek bude časem k vidění v Plzeňském muzeu, kde Vás zajisté rádi uvidí. Předem musím říct, že to nebyla žádná sranda, protože byl značně vnitřně rozsypaný, nicméně po náležité péči se povedl velice solidně udělat, a to se počítá.
V poslední době se začali množit pozitivní ohlasy na tento web, za což jsem velice rád a doufám, že to bude i nadále pokračovat. Chtěl bych tedy rovnou poděkovat, že sem chodíte a že to tu má pro Vás smysl. Motivuje Vás to k výletům do přírody, či k získávání vědomostí o tomto bezva koníčku či paleontologii. Někteří z Vás mi poslali i nějaké fotky, což je bezva a pokud by jste chtěli, pošlete k nim i nějaký příběh a já sem s radostí vyvěsím Váš článek. Může to být klidně i z dob minulých, protože to byly zajisté ty nejzajímavější doby pro sběratelství a aspoň by jsme viděli, jak to tu kdysi vlastně bylo.
A teď něco ze dřevníku. Je to přibližně dva roky co jsem koupil od jedné slečny velice hezký suk, který prý našla ve Studenci. Bohužel opět tomu nějak nevěřím, protože ze Studence jsem viděl poměrně dost kusů na to, abych si udělal obrázek o tom, co se tam nachází. Pro mě je to kus, který by mohl být z Líní, protože je značně omletý a barevnost i kresba Líním odpovídají. No nic, udělejte si na tom svůj názor a třeba mi dáte za pravdu.
Po delší době tu máme Hlavačovský kousek, který jsem si půjčil opět od Martina, protože ho včera dodělal. V podstatě se sním nestihl ani pokochat a už jsem ho měl v packách, že ho zde hned vystavím. On by ho totiž po čase zastlal do nějaké bedny a my by jsme byli bez šance ho vůbec spatřit. Co se týká historie tohoto kus tak vím, že ho kdysi sehnal Jarda od jednoho sběratele z Rakovnicka a časem nám nabídl jeden plát, což Martin samozřejmě využil. Co se týká zpracování, tak tyto kusy jsou standardně těžce zpracovatelné. Pokud je chcete udělat skutečně do zrcadlového lesku, tak se spolehněte, že si na takovém kusu opravdu dlouho poležíte. Navíc, jsou to hladký prevíti, kteří se špatně drží a neustále hrozí, že vám vycestují při leštění někam mimo mísu, což mám za následek neustále sevřený svěrač a smrt v očích, jako kdyby jste měli 300 na tachometru. Musím to bonznout, tento kousek se téměř proletěl. Naštěstí ho Martin stihl nějak zachytit a tím pádem zachránit. Odnesla to jen lehce zhmožděná paže, což se dá ve finále považovat jako ohromný úspěch ;), že ho nerozbil o lešťák a ještě se u toho nezranil.
Dnes jsem se byl podívat za Martinem, protože jsem mu vezl hřídel k malé pile, kterou potřebuji předělat na jiný motor a při této příležitosti jsem si půjčil naprosto unikátní plavuň z Českého Ráje, která je bezesporu ze skupiny „ultimátní kousky“. Můžu zodpovědně říct, že jsem nikdy nic podobného v této kvalitě a provedení neviděl. Vsadil bych se, že je to jeden z nejlepších kusů, které se kdy našly. Co se týká místa nálezu, tak musím říct, že jsem mírně zmaten, protože informace, kterou Martin dostal, zní „Jilemnice“ a našlo se to tam při bagrování kanalizace. My jsme se nicméně shodli, že to jaksi nesedí a zasadili jsme tento kus do Českého Ráje, kde víme, že se zde dalo něco podobného kdysi nalézt. Každopádně, jestli se někdo domníváte, že se mýlíme, tak mě klidně opravte. Budu rád za každé info o tomto kusu.
Plavuň, Český Ráj, 30x16x17
Je to smutné, ale opět jsme vlezli do čeho jsme neměli a vyrabovali jsme, co se dalo. Ano to jsme my, prostě si nemůžeme pomoc. Člověk se v sobotu večer sebere, zavolá Martinovi a řekne, že by to zítra šlo a my jedeme. My máme prostě v neděli kameny a přes to vlak nejede. Samozřejmě jsou všichni naštvaný, manželky, děti, přítelkyně, sběratelé, zemědělci a v neposlední řadě i remízkový štětináči. Je to jeden veliký nasírací kolotoč, kdy Kreuzer a Jech v neděli ráno vstanou, jedou do Očihova na stokrát přehrabané haldy kamení a drze tam opět rabují jako kdyby jim to tam patřilo. Bohužel, jsou to jelita. Nenapadlo je nic lepšího, než lézt do remízků po čtyřech a znepokojovat tam naše štětinaté spoluobčany, kteří si po uvážení řekli, že moudřejší ustoupí a jali se to vzít zkratkou skrz trnky a šípky na druhou stranu pole. Jelikož byli štětináči dostatečně zpruzený, rozhodli se, že si s sebou vezmou i část zemědělcova starého elektrického ohradníku, který stejně nebyl pod proudem, a to jim evidentně udělalo radost, čtyři sloupky v řiti byla dostatečná satisfakce za ty nervíky. Vrcholem dne byl nález suprového střeďáku, který stoprocentně naštve další část osazenstva, která tam zajisté podniká stejně podlé a rabující výpravy a i přes roztržené ksichty o šípky a trnky nejsou schopni nic najít. Bohužel, na to asi musí být člověk dostatečně talentovaný pacient jako jsme my.
Tímto bych se s Vámi v tomto roce rozloučil a popřál Vám vše nejlepší do nového roku. Článek, který jsem dnes napsal by měla být taková parodie na sběratelské psycho, které poslední dobou s Martinem prožíváme a snad to některé stejně postižené pacienty ponaučí, že není co závidět a je potřeba začít hlavně u sebe, než buzerovat druhé, že něco rabují či neporadí atd. Ono nás to totiž, kamarádi, stálo kvanta času, peněz a sil, než jsme něco dokázali.
P.S. Štětinatým přátelům bychom se chtěli omluvit za vyrušení a děkujeme za vytvoření tunelů v trnkách, ve kterých se dá chodit bezva po čtyřech.
Agathoxylon, Paleozoikum, Czech Republic, Očihov, 26,5×23×10cm
V pátek jsem se konečně odhodlal a zajel jsem si pro zcela unikátní kousek dřeva z Velvar, který je z této lokality asi to nejlepší co jsem kdy viděl. Kupodivu, druhou půlku již před rokem a půl získal Martin od jiného sběratele a já jsem bohužel jen utřel nos a zamáčkl slzičku, protože v tu dobu na něj nebyli finance a já jsem se jen modlil, aby se časem někde vyloupla druhá půlka. Co čert nechtěl, po nějaké době se druhá půlka také dostala do oběhu a k mému štěstí jsem dostal možnost tento unikát koupit, což jsem nakonec udělal, protože jak jistě uznáte je to velice zajímavý kus. Předem bych chtěl říct, že znám také přibližně historii tohoto dřeva a lidí kolem něj, takže nemám úplně radost z toho, že ho původní majitel musel prodat, protože ho k tomu dohnali zajisté vážné okolnosti. Každopádně, dřeva jsou v dobrých rukách a má to opravdu smysl, protože jsou u lidí kteří dřeva milují, což je také na jednu stranu pozitivní. Přeji tedy původnímu majiteli ať se mu daří a vyřeší vše ke své spokojenosti. S tím bych se dnes rozloučil.
Agathoxylon, Paleozoikum, Czech Republic, Velvary, 43×23,5×6 cm
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.
http://ec.europa.eu/ipg/basics/legal/cookies/index_en.htm
