Po delší době tu máme opět zajímavé kousky ze Slánska. Jsou to paradoxně kousky, kde jeden jsem našel zrovna nedávno, což je ten větší a druhý je v podstatě můj první zajímavý kousek, který jsem kdy na Slánsku našel. Mám ho dobrých pět let a teprve včera jsem se rozhodl, že ho zabrousím. Já to prostě takto mám ložený, některá dřeva tu již leží několik let a čekají na správný okamžik. Věřte, že je potřeba některé kusy nechat odležet, protože až teprve ta správná nálada zaručí, že ho dobře zpracujete, aspoň já to takto mám.
Archiv rubriky: Lokality
Chrášťaňák z Blšanského dřevníku
Nadpis zní trochu prapodivně, nicméně po letech nachozených po různých lokalitách jsem nabyl dojmu, že bychom se asi moc divili, jak daleko některé kusy cestovaly a jak moc jsou některé lokality provázané společnými událostmi, které v dávné době proběhly a zamíchaly zkamenělá dřeva mezi lokalitami, které zdánlivě vůbec spolu nesouvisí. A to je přesně případ tohoto kusu, je to vizuálně i materiálově podobný kus, jaké se dali najít v Chrášťanech. Ta medová barva, povrchová oxidace a v neposlední řadě i kvalita prokřemenění je naprosto stejná, jako jiné kusy ze zmiňovaných Chrášťan.
Lepidostrobusy z Novopacka
Jak asi každý sběratel zkamenělých dřev ví, Novopacké zkameněliny potažmo Podkrkonošské, se považují za top nálezy z Českého permokarbonu když pomineme otisky z jiných nalezišť. Já samozřejmě tyto kousky mám také rád, nicméně se s tím úplně neztotožňuji, protože vím jaké se dají najít kousky jinde. Bavím se tu především o přesličkách, psaronkách a rašelinách. I v jiných krajích se dají nalézt absolutně špičkové ukázky, které dost často suplují až v jistých atributech překonávají materiál nalezený v Pace. Samozřejmě Paka dala opravdu výjimečné kusy především psaronek a rašelin, ale třeba takové přesličky z Rakovnicka jsou pro mě top. Jejich velikosti ,zachování buněk a množství je dle mého názoru mnohem lepší než v Pace.
Tak a teď co to tu máme pro dnešek za kousek. Je to Packá rašelina, kterou jsou našel a vlastnoručně vykopal, takže jsem za tento nález velice rád, protože je to od A až do Z ten správný soubor radostí, který ke sběratelství patří, což asi ani není potřeba vysvětlovat. Abych nezapomněl, jedná se o rašelinku s několika kousky Lepidostrobusů a to tmavé a spláclé v levé polovině rašeliny se jeví pod mikroskopem jako Myeloxylon, což je řapík listu Medullosy.
Pěkná ukázka přesličky z Rakovnicka. (Arthropitys Bistriata)
Před pár dny k večeru jsem seděl doma na židli a přemýšlel jsem, jestli jít něco dělat do sklepa na kamenech nebo se jen poflakovat. Upřímně, nechtělo se mi nic dělat, protože teď pracuji na takových kamenných výkusech, že opět ztrácím elán. Jediné co mě přesvědčí jít páchat ty zvěrstva je myšlenka, že jsou to špičkové kameny a až se to udělá, tak to bude nářez. Každopádně, po hodině a půl hrubování jsem si vystavil stopku a řekl si, že se na to dneska můžu vykašlat a udělal jsem pro radost takovou menší zajímavost. Jedná se o kousek z Rakovnicka konkrétně o stromovou přesličku rodu Arthropitys Bistriat, který je zřejmě provrtán nějakým dřevokazným hmyzem.
Sukovice z Blšanského dřevníku
Před dvěma lety jsem se s Martinem rozhodli, že se pokusíme dočistit jednu starou, známou lokalitu na Blšansku a zkusíme najít maximum, co tam kdysi jiní nechali. Tato zóna není pro lecjaké floutky flákající se po poli, protože to hlavní se tam samozřejmě neválí, nicméně v hlubokých roklích, které jsou porostlé padesátiletými šípky a trnkami. Tento náš malý projektík byl vskutku vyčerpávající, protože jsme tam ráno kolem osmé přijeli a někdy kolem šesté odpoledne jsme byli na cestě domů. Doma jsem vypadl z auta značně zmordovaný, orvaný, ale stálo to za to. Našli jsme poměrně dost zajímavých kusů, které tam z mě nepochopitelných důvodů někdo „ehm zapomněl“, ale chápu, že v dřívějších dobách to tam byl absolutně jiný level a sbírat takový brak asi nemělo smysl. Ve finále bych vám rád dal jednu radu. Pokud víte o jaké lokalitě je řeč, tak tam s čistým svědomím nechoďte a raději se běžte mrknout na pole, jestli se tam ještě neválí nějaký zázrak, protože my jsme to tam vzali skutečně zevrubně. Jsme na konci dnešního pokecu o dřevech a zde je jeden z kousků, který jsme tam našli a myslím si, že je dost povedený. Jedná se o poměrně veliký suk, který má pěkné barvy, kresbu, no prostě parádička do sbírky, která za to úsilí stála.
Tak trochu netradiční Chrášťaňák, anebo ne?
Již několikrát jsme se tu mohli setkat s pěknými až špičkovými kousky z Chrášťan, které jsou protkány krásnými barvami. Jako specifickou Chrášťanskou barvu považuji modrou, která je absolutně jedinečná a kromě pár kousků ze Žlutické oblasti, jsem nikde nic podobného neviděl. A proto by se mohlo zdát, že co nemá modrou barvu, tak jako by z Chrášťan ani nebylo, nicméně realita je trochu někde jinde. V této oblasti se naopak dalo najít kde co. Mám odtud psaronii, přesličku a poměrně dost různých araukaritů, které nejsou tak specificky barevné jako špičkové ukázky z této zóny. Každopádně, dnes si tu opět ukážeme něco skutečně pěkného. Je to na jednu stranu netradiční kus dřeva, který bych spíše čekal na Očihově, nicméně mám od původní majitelky potvrzeno, že to vlastnoručně sebrala s dědečkem na poli u Chrášťan a tím se i potvrzuje, že se tu kdysi válelo ledacos.
Špičkový střeďák z Očihova
Jak jsem již avizoval, dnes si tu ukážeme naprosto špičkový kousek z Očihova. Tento kousek jsem již představil v tomto článku „Očihovské rabování„, ve kterém jsem si tak trochu postěžoval, jak mě někteří sběratele otravují s kravinami. Takže přátelé, zde to je a já si myslím, že již není potřeba cokoliv o tomto kusu psát, je to prostě jeden z top kousků, které Očihov vydal.
Zajímavý kousek z Očihovské gazely
Je to již hodně dávno, kdy jsem tu psal o plynovodu Gazela, který se před pár lety budoval a my jsme u toho byli. Naštěstí, jsme měli čas a podrobné mapy, kde všude Gazelu kopaly, takže se nám povedly poměrně dost zajímavé kusy a zde jeden z nich máme. Je to takové kamenné srdce z kterého koukala jen špička, poté co skryli skrývku. Každopádně, podobným způsobem se nám tam podařilo najít většinu kamenů.