Výlet do Chemnitzu a Freibergu.

V sobotu jsem vzal rodinu a udělali jsme si výlet do Německa. Navštívili jsme Muzeum přírody v Chemnitzu a jednu z největších mineralogických sbírek Evropy ve Freibergu. Musím konstatovat, že to byl zážitek, protože exponáty v obou muzeích jsou opravdu špičkové. Vystavené kousky psaronií v Chemnitzu mi doslova vyrazily dech svou velikostí, kresbou a pestrostí. Něco takového najít by byl sen každého sběratele zkamenělých dřev. Chtěl bych tyto kusy vidět pod mikroskopem, protože již okem je vidět, že jsou vzduchové kanálky plné achátků a různých krystalů a vůbec je to pastva pro oči. Co se týká expozice „Terra Mineralia“ ve Freibergu, tak tam není o čem diskutovat. Je to neskutečná sbírka všech možných minerálů z celého světa, kterou doživotně zapůjčila Švýcarka Erika Pohlová báňské akademii technické university. Jelikož jsem měl s sebou fotoaparát, pokusil jsem se nafotit některé kousky. Ačkoliv fotografické podmínky nebyly úplně ideální, něco se z toho nakonec vyklubalo. Jen chci podotknout, že obrázky jsou poměrně dost veliké a na pomalejším internetovém připojení se budou načítat déle.

Zdroje:
www.terra-mineralia.de
www.naturkunde-chemnitz.de

 

Fotogalerie „Terra Mineralia“      Fotogalerie „Muzeum Chemnitz“

Malachyt Afrika

Psaronius Chemnitz

Poetické pojednání o zprasených kamenech.

Po dlouhé době, jsem se dokopal k opravení dalšího kusu dřeva, které jsem si nechal zprasit od jednoho profi kameníka v dřevitých dobách mého sbírání. Neměl jsem potřebnou technologii k tomu, abych si kameny sám dělal, a tak jsem je vozil k již zmíněnému kameníkovi. V tu dobu jsem o broušení nevěděl zhola nic a nějaké lepení prasklin a nivelování kamene do sádry šlo úplně mimo mě. A tak se stalo to, že nevědomost neomlouvala a já vozil mé skvosty do onoho kamenokombinátu na zpracování. Prasácké řezání bez jakékoliv fixace, broušení flexou na sucho a jiné specialitky byly na denním pořádku. Docela se divím, že dotyčný kameník nevyslal nějaký můj kámen na oběžnou dráhu, když jsem viděl, jak řeže obrovské kusy dřev bez jakékoliv fixace na portálové pile. No nic, nebudu se zlobit a dnes již vím, že nemá cenu spěchat, být natěšený a netrpělivý, protože se to absolutně nevyplácí. Jen pro informaci, tento kousek jsem předělával něco kolem 6h, a to se vyplatí.MG_9464

Nová stránka o muzeu Zkamenělý Les v Lounech

Dnes jsem kontaktoval našeho předního sběratele zkamenělých dřev pana MUDr. Bořka Zasadila, jestli bych mohl vystavit nějaké jeho fotografie z muzea „Zkamenělý Les“ v Lounech na mém webu. Pan Zasadil samozřejmě souhlasil a po krátkém rozhovoru jsme se domluvili, že bychom si mohli do budoucna vyměnit nějaké informace o zkamenělých dřevech a vůbec navázat spolupráci ohledně tohoto tématu. Tímto bych chtěl zároveň poděkovat za možnost zveřejnění fotografií a prezentovat muzeum Zkamenělý les, protože je to velice zajímavá expozice a určitě stojí za návštěvu. Pro prezentaci jsem vytvořil extra stránku s názvem „Muzeum Zkamenělý Les“, kterou najdete na hlavní stránce, kde se můžete podívat na vystavené exponáty a přečíst nějaké informace o tomto muzeu.

Dřeva z Podbořanska

Včera jsem obdržel od Martina další várku dřev z našeho společného bloumání po Podbořansku v loňském roce. Jsou to takové kamenné popelky, které mohly skončit ve skalce, nicméně po důkladném okouknutí se z nich vyklubaly pěkné kousky. Postupně je sem budu dávat jen co je zpracuji.

Dadoxylon Očihov

Dadoxylon Očihov

Překvapení na Pardubické burze.

Dnes jsem s přítelkyní Péťou vyrazili do Pardubic, kde jsme se chtěli stavit na místní burze minerálů v ulici Gorkého, která se pořádá tuším dvakrát do roka v místním kulturáku a následně si udělat výlet někam do okolí, což se jaksi nakonec nepovedlo, protože jsme zjistili, že není moc kam. Na burzu jsme dorazili asi hodinu po otevření a co si budeme povídat vždy je to o tom, kdo dřív přijde ten dřív žere a proto jsem v podstatě nevěřil, že něco seženu. Rozhodně jsem byl už předem vnitřně připravený, že nebudu utrácet, protože se ženou v zádech to jaksi ani nejde ;). Každopádně, když jsem naběhl do kulturáku šlo vše stranou. Peněz najednou bylo habaděj, žena za zády se jaksi nestačila divit kam mizejí peníze, které by mohli být použity na Wellness pobyt v Tatrách a mě to najednou bylo jedno, protože já jsem byl na lovu a přestával jsem nejenom vidět, ale i možná slyšet :D. Postupem doby, co jsme se prokousávali stánky všeho možného, jsem narazil na jednoho pána co prodával obrovský dřevitý opál z Povrazníka. Já jsem v tu chvíli seděl na zadku, protože jsem za poslední dobu nic obdobného na burzách neviděl a tohle byla pecka. Hned jsem se zeptal za kolik by ho prodal a že mám o něj zájem. Z pána, ale vypadla věta, že by ho nejraději vyměnil, okamžitě jsem zkoprněl, protože pán prý sbírá minerály a ty jdou zcela mimo mě. Nakonec jsme se domluvili a já tento skvost zakoupil za 2000,-, což byla velice fajn cena. V hlavě totální radost a jen jsem se otočil na Péťu, jestli je vše v pořádku a nepotřebuje resuscitační jednotku. No nic řekl jsem si, je v cajku můžeme pokračovat v nákupech. To jsem ale netušil, že hned o pár stánků dál začne dřevařský ráj nanovo. Možná by se to dalo nazvat spíš peklo, protože jsem nevěděl co dřív   brát do ruky a co bylo nejhorší, začali se kolem shromažďovat nějaká individua stejného typu jako já, která začala okukovat stejná dřeva. Zlověstně jsem zkouknul situaci a rázně jsem jim to utnul. Málem ze mě vypadlo „Beru všechno“, ale tak to s ohledem na Péťu nedopadlo, mám ji přeci rád, a tak jsem vybral pro mě ty nejlepší kousky, zaplatil jsem dalších 1800,- a rychle jsem začal podepírat Péťu, aby neomdlela. Jako satisfakci jsem ještě mé nejdražší polovičce koupil přívěsek na krk s měsíčním kamenem a frčeli jsme do Poděbrad.

Velice popraskaný dadoxylon ze Studence, bude sním ještě dost práce.

Velice popraskaný dadoxylon ze Studence, bude sním ještě dost práce.

Kořenový systém s částmi psaronek a přesliček.

Kořenový systém s částmi psaronek a přesliček.

Další kousek z burzi v Pardubicích, opět starý sběr a opět budu předělávat.

Další kousek z burzi v Pardubicích, opět starý sběr a opět budu předělávat.

Dřevitý opál "Povrazník"

Dřevitý opál 1 „Povrazník“

Dřevitý opál "Povrazník"

Dřevitý opál 2 „Povrazník“

Dřevitý opál "Povrazník"

Dřevitý opál 3 „Povrazník“

Včerejší a dnešní hurá akce.

Včera a dnes jsem podnikl výlet za dřevy na moje oblíbené lokality, nicméně žádný šlágr to nebyl. Včera ve Slaném to byla absolutní nula a ačkoliv jsem tam byl s našima a v podstatě jsme tam měli víc očí, neměli jsme absolutně žádný úspěch.

Dneska jsme vyjeli s Martinem poměrně brzo a ačkoliv včerejší běh s bahenními sněžnicemi na holinkách nedopadl úplně dobře, opět jsem měl elán něco z té naší zkamenělé přírody vyžvejknout a to doslova. Jeli jsme totiž na Podbořansko, kde s ohledem na podkladový materiál na poli byla opět bahenní čvachtanda zaručena. Po pár metrech jsme opět nasadili hliněné sněžnice a s radostí jsme prokrosili značný kus terénu v této lokalitě. Šance, že něco najdeme jsme si moc nedávali, nicméně aspoň něco se zadařilo. Zde jsou nějaká fota z terénu. Bylo toho ještě o něco víc, ale po celém dni v tom praseč.. kališti a po přeházení několika tun matroše v jednom remízku, jsem neměl sílu ještě něco fotit.

Podbořansko 1 Podbořansko 2

Ve zkratce o burze Geosvět

V pátek prvního března začala v Praze burza Geosvět, na kterou jsem se chtěl vydat a od které jsem vesměs nic nečekal. Měl jsem v plánu vyrazit na třetí hodinu a doufal jsem, že se stane zázrak a aspoň nějaký solidní náznak zkamenělých dřev tam bude ke koupi.  Záchranou měly být vzorky dřevitých opálů z Povrazníku, které měl přivézt jeden můj kontakt ze Slovenska. Zázrak se samozřejmě nekonal a ani Slovák nic nedovezl, navíc ještě než jsem vyrazil, dostal jsem informaci od mého kamaráda Jardy, že už důkladně pročišťuje stánky vystavovatelů, což mělo za následek totální vyhlazení populace zkamenělých dřev na této burze. Tímto bych chtěl Jardovi poděkovat a skromně doufám, že mi je aspoň ukáže ;).

Nevýrazný dadoxylon z Podbořanska

Včera jsem byl u svého velice dobrého kamaráda Martina a tak nějak jsem si postěžoval, že nemám co zpracovávat. Ve sklepě mám nařezané jen veliké kusy, na které jsem neměl náladu a malé kusy jsem neměl nařezané, protože zrovna řeším uchycení kamenů při řezání na menší pile, kterou jsem nedávno koupil. Martin si také posteskl, že si koupil drahý kotouč na řezání tvrdých materiálů, nicméně, že se mu začal sjíždět na jednu stranu. Nenapadlo ho nic lepšího než, že vezme nějaké kusy nevalné kvality, které jsme měli u něj ulité a bude se snažit kotouč přeformátovat, aby měl správnou geometrii. Nakonec z toho vylezlo jednou moudro, že i kameny bez kresby a bez nějakých výrazných vnějších znaků má cenu zpracovat. Posuďte sami, vypadl z toho velice zajímavý kousek, který si zaslouží místo ve sbírce.

Finální verze po leštění.

Finální verze po leštění.

Takto vypadal kámen po řezání a lepení.

Takto vypadal kámen po řezání a lepení.

 

Kámen v surovém stavu před zpracováním.

Kámen v surovém stavu před zpracováním.