Rostliny z jezerního prostředí

Dnes bych vám chtěl ukázat pěkné kousky prvohorních rostlin, které se dříve daly najít v našich končinách. Jedná se o rostliny původem ze sladkovodních jezer, které se zde vyskytovaly v období prvohor. Jedna z lokalit byla v Českém Ráji a druhá ve Slaném, nicméně jako každá lokalita v Čechách jsou i tyto zcela vyčerpané a nálezy jsou zcela náhodné.  Celkem bych rád věděl nějaké informace o těchto jezerních prostředích a pokud víte o nějakém dokumentu, který popisuje výzkum na těchto lokalitách, nebo víte o někom, kdo se zabýval těmito rostlinami a prostředím ve kterém vyrůstaly, napište mi prosím email. Budu rád za každou informaci.

Přeslička ze Slaného

_MG_9926

Neidentifikovaná rostlina „Český Ráj“

_MG_9924

Nějaké to kamení ;)

Za posledních 14 dní se stalo hodně věcí, od návštěv několika lokalit, sehnání dalších kamenů do sbírky, až po zpracování některých kousků. V podstatě se ani nestíhám věnovat své bezva ženě, natož sem něco napsat. Připravil jsem tedy několik fotek s materiálem, který je zcela výjimečný a v dnešní době téměř nedostupný. Každopádně je to odměna za úsilí, které jsme s Martinem v poslední době vynaložili a tak to má být. Zajisté také pochopíte, proč sem záměrně nedávám žádné další informace o kamenech níže.

Plavuň2 Plavuň1 _MG_9899 Pčeslička Psaronius2 Psaronius1

Burza minerálu v Tišnově

Dnes jsem s rodiči a Martinem navštívil burzu minerálů v Tišnově a jako každý rok se mi tam moc nechtělo, protože je to celkem daleko a výsledek, co se týká dřev, je značně nejistý. Každopádně stalo se a my jsme vyrazili, aby jsme tam před jedenáctou byli a pokusili se získat aspoň nějaké slušné vzorky dřev. Po dojetí na místo a zaplacení vstupného došlo ke sprintu mezi stánky, aby nám náhodou něco neuniklo, prostě klasický hamounek, ale to zná asi každý postižený pacient jako jsme my. Po vysprintování na balkon v sokolovně jsem se zastavil u jednoho pána, kde upoutala mojí pozornost tato hmota ze Železnice. Je to pozůstatek sladkovodních sinic a rostliny, která lehce kouká z druhé strany kamene. Pro mě na pohled krásná záležitost.

_MG_9909

Dále tu pán nabízel celkem hezkou rašelinu z Nové Paky, která obsahovala několik šišek, přesliček a mám pocit, že i stigmárii. Problémem byla ale cena, která činila 17.000,-, což mi přišlo zcela mimo mísu.

_MG_9891

V hlavním sále sokolovny jsme na nic zásadního nenarazili, krom pana Krotila staršího, který nás odkázal na svého syna, že prý nám ukáže nějaké zcela unikátní rašeliny, což se také následně potvrdilo. Rašeliny byly vskutku parádní a musím konstatovat, že to byly opravdu unikátní kousky.

_MG_9872

_MG_9879 _MG_9877 _MG_9873

Po návštěvě pana Krotila mladšího jsme prošmejdili i ostatní třídy, kde jsme narazili na špičkový dřevitý opál z Povrazníku, který byl opravdu, co se týká kvality, top. Jeho cena se pohybovala kolem 11.500,-, což bylo poměrně dost, ale kvalita odpovídala ceně.

_MG_9886 _MG_9884 _MG_9883

Dalším zajímavým kouskem byla přeslička z NDR, která byla velice zajímavá, nicméně byl to jen odřez z nějakého většího kusu, tudíž velice tenký a cena 350 euro. Tak nevím, kde udělali soudruzi z NDR chybu. Asi se plastové lžičky přestali rentovat.

_MG_9882

Poslední naší zastávkou byl pán ze Slovenska, který přivezl velice zajímavé dřevitě opály z Hliníku nad Hronom za bezva peníze. Takže jsme tam opět zahučeli ve velikém stylu, jak je u nás zvykem a po této anabázi jsme frčeli domů.

_MG_9915 _MG_9914 _MG_9912 _MG_9910 _MG_9916

Pár kousků

V poslední době jsem se dostal do pracovního stresu a absolutně jsem nestíhal nic. Každopádně situace se vylepšila a já se konečně mohu opět podělit o nějaké rozumy a   zkamenělá dřeva, která jsem získal. První věc, kterou bych tu chtěl zmínit, je darovaná přeslička ve směsi karneolu a chalcedonu ze Slaného, kterou jsem dostal od kamaráda Jardy. Našel ji kdesi v sutinách bordelu a kamení. Co k tomu dodat, je to kousek, který původně rostl ve sladkovodním jezerním prostředí a dle ozubení se zřejmě jedná o zkamenělou přesličku obalenou sinicemi. O těchto kouscích jsem mnohokrát mluvil s kamarádem Martinem a moc by nás zajímalo v jakém prostředí a za jakých podmínek došlo k tak kvalitnímu nasycení křemičitany.

_MG_9861

Další dřevo, které jsem sehnal na aukru, je pěkný střeďák z Kolešovic. Je to lokalita u Rakovníka, kde se ještě v 80 letech daly najít velice pěkné ukázky všeho možného a hlavně ve velice dobré kvalitě nasycení jako ve vedlejších Chrášťanech. Poslední rok jsem se této lokalitě věnoval a musím konstatovat, že je to již zcela mrtvá lokalita a veškeré nálezy byly zřejmě spjaty s budováním chmelnic v této oblasti.

_MG_9866

A máme tu opět další kus araukaritu, sehnal jsem ho od jednoho bezva pána z Broumova, který ho našel v Radvanicích v Jestřebích horách. V těchto horách jsem strávil mnoho času a musím říct, že takto barevný kousek je celkem vzácná záležitost a není úplně běžné něco takového tam najít. Škoda jen, že není celý byla by to vskutku velice hezká ukázka z této oblasti.

_MG_9863

Nevím jak začít další odstavec o dalším dřevu, abych nepoužil slovo „další“, nicméně už jsem začal ;). Tento kus nevím odkud je, protože mi ho dotyčný prodejce zatím neurčil, každopádně já si myslím, že bude buď z Rakovníka nebo z Očihova. No, nechme se překvapit co z toho vypadne za lokalitu.

_MG_9867

A poslední věcí je třetihorní kousek z Vodňan, který jsem zakoupil od téhož pána co výše uvedený araukarit. Mám rád tyto kusy a časem vám ukážu velice hezké ukázky tohoto materiálu,  který doporučuji do každé sbírky zkamenělých dřev.

_MG_9869 _MG_9868

Rašeliny z Nové Paky

Nedávno jsem získal nějaké zajímavé kousky rašelin z okolí Nové Paky, jedná se převážně o 40 let staré sběry, za které jsem velice rád, protože v dnešní době je náročné něco takového najít. Pokud byste mi někdo něco takového chtěl nabídnout, byl bych rád za každý vzorek.

_MG_9842 _MG_9840 _MG_9844

Zpracováváme zkamenělé dřevo díl 2.

V minulém díle jsme si řekli něco o přípravě kamene a dnes si tedy řekneme něco o broušení. Ještě než začneme, chtěl bych říct několik vět o tom, jaká je to dřina. Chci to zmínit z toho důvodu, že do té doby, než jsem začal zpracovávat kameny, jsem měl mylné představy, že je to v podstatě pohodička a že se asi někteří prodejci na burze zbláznili za jaké ceny to prodávají. Pokud tedy uvidíte nějaký pěkný kus dřeva na burze a bude špičkově vyleštěný věřte, že je za tím veliký kus práce. Ačkoliv nechci moc pomlouvat musím konstatovat, že špičkově vyleštěné dřevo jsem na burze hodně dlouho neviděl. On totiž opravdu není lesk jako lesk a stoprocentně vím, že se dá i dřevo vyleštit do achátové kvality.

Vrátíme se zpátky k broušení a stručně tu popíšu na jakém stroji pracuji. Já jsem si postavil hladinový dvojbrus o průměrech brusných ploch 550 mm. Brusné plochy jsem si nechal udělat z tažené litiny, kterou koupíte ve firmě UCB TECHNOMETAL z Berouna. Ložiska s domečky, řemenice, řemeny a pouzdra pro řemenice nakoupíte ve firmě TYMA. Veškeré osy a hutní materiál koupíte ve firmě FERONA. Myslím si, že tato informace hodně pomůže lidem, kteří by chtěli něco podobného stavět. Ostatní technické informace bych mohl popsat v jiném článku, až bude čas. Takže brus nám stojí v garáži a potřebujeme brusivo. Já používám černé brusivo f80 na hrubování, zelené brusivo f150 na hrubé broušení, dále mám opět zelené f320 na jemnější broušení a nakonec černé f600 na podlesk. Začínáme na hrubém brusivu f150 a brousíme do té doby, dokud nezmizí všechny škrábance po řezání a pokud možno i vyštíplé hrany po špatném řezání ;). Pokud chcete zefektivnit tuto proceduru,  otírejte častěji desku od přebytečného odbroušeného materiálu a brusiva, efektivita se opravdu o něco zvýší. Při této operaci velice oceníte dobře uříznutý kámen, protože snižovat 25 cm široký špalek dřeva o 5-10 mm je skutečně zážitek a s radostí si zavzpomínáte,  jaké by to bylo kdyby ten kámen byl vynivelovaný sádrou a dobře uříznutý. Máme hotovo a kámen je po hrubém broušení krásně rovný až do hran, zkontrolujeme jestli někde nevylezli nějaké praskliny a důkladně kámen vymyjeme od brusiva a zbytků odbroušené hmoty. Kontrolu a vymytí nepodceňujte, protože praskliny musíme opět prolepit, a to z toho důvodu, že by mohlo dojít při leštění k natlačení leštiva do těchto prasklin a k následnému vyštípnutí krásného podplocháče, který by vám zajisté zvedl náladu. Praskliny opět zalepíme vteřinovým lepidlem přitom dodržujeme postup, který jsme si popsali v minulém článku. Tímto bych opustil kapitolu hrubé broušení a příště si řekneme něco o jemném broušení a podlesku.

Pár fotek ze stavby brusu..

DSCN7039DSCN7038  DSCN7037

DSCN7036DSCN7035 DSCN7033

DSCN7032DSCN7031

Zpracováváme zkamenělé dřevo díl 1.

Dnes jsem se pustil do dalšího kousku z Podbořanska, který se mi velice líbí, ačkoliv to není celotvar. Je to část kmene s kouskem středu a pokud by byl celý, byl by to velice zajímavý kousek. Chtěl bych tu popsat jak tento kámen zpracovat, protože je velice různorodý a pokud ho chcete mít perfektně vyleštěný, je potřeba mu dát náležitou péči. Navíc předpokládám, že by takový článek mohl pomoci začínajícím zpracovatelům kamenů. Ještě než začnete cokoliv dělat s kamenem, je potřeba kámen pečlivě umýt, pokud možno wapkou. Pokud je strukturálně narušený, umyjte ho jen sprchou a namočte do kalfasu s vodou a se sodou či nějakým práškem na praní na jeden den. Následně ho opět umyjte sprchou. Je potřeba, aby veškeré praskliny byly čisté, pokud možno od všech nečistot. Dalším krokem je lepení, já na to používám obyčejné vteřinové lepidlo „Alteco Super Glue“, je to zcela dostačující lepidlo na většinu opravárenských úkonů na kameni. Kámen pečlivě prozkoumejte a prolepte všechny nebezpečné praskliny dokud si kámen bere lepidlo. Tento krok nepodceňujte, protože se opravdu vyplatí prolepit kámen důkladně a oceníte to hlavně při následném řezání. Kámen nechte minimálně den vytvrdnout nejlépe na topení. Máme tedy prolepený kámen a jde se řezat. U řezání je potřeba mít kámen dobře zafixovaný a nejlépe i vynivelovaný sádrou, je to velice důležité při dořezávání, kdy hrozí, že se vám na kameni vyštípne hrana pokud ho nebudete mít zasádrovaný. Fixace pomocí nějakých přípravků nestačí. Kámen je rozřezaný a jsme opět u lepení. Zopakujeme si důkladné umytí a následné dokonalé vyschnutí. Důkladné vysušení je důležité, protože vlhkost v kameni může po nedokonalém vyschnutí způsobit zbělání vteřinového lepidla, které budeme v následném kroku používat což není žádoucí. Všechno tedy máme v cajku a jdeme opět lepit. Lepíme praskliny na ploše a opět napouštíme kámen dokud bere lepidlo. Zaměřte se hlavně na podplochové praskliny, praskliny široké maximálně do 0,5 mm a na porézní části kamene, které napusťte také lepidlem jinak by se do nich dostávalo brusivo a leštivo. Veliké praskliny, které kazí vzhled vyřešte pomocí akepoxu, ale to si popíšeme v jiném článku. Finálně upravený kámen by měl vypadat tak, že praskliny by již neměly brát lepidlo a nad nimi by měla být ještě vrstva lepidla. Takto prolepený kámen dejte na topení a srovnejte ho pokud možno do roviny, aby lepidlo nestékalo. Kámen nechte opět vytvrdnout minimálně den. Tímto bych dnešní workshop ukončil a příště si povíme něco o broušení.

_MG_9748