Po dlouhé době jsem se odhodlal dopsat další díl o zpracování zkamenělých dřev a tady ho máme. Dnes si povíme něco o podlesku, což je vesměs jedna z nejdéle trvajících a nejnamáhavějších činností v celé proceduře. Jelikož jsme v posledním díle skončili hrubým broušením, dnes musíme začít středně hrubým broušením, které je vesměs stejné jako hrubé broušení s tím rozdílem, že používáme brusivo F320, a to je vesměs vše, co je k tomu potřeba říct, protože postup je úplně stejný. Jemné broušení alias „podlesk“ je zcela jiná liga. K této činnosti budeme potřebovat jemné brusivo o hrubosti F600, a to nejlépe zelené barvy. Já používám černou barvu, nicméně je to z důvodu, že tohoto materiálu mám asi 90 kg a zelené brusivo v této hrubosti je ukrutně drahé. Další věc, kterou budeme bezpodmínečně potřebovat, je bezvadně vymytý kámen po předchozím broušení. Nejde ani tak o to, že by se kámen nějak zásadně plošně poškrábal, ale chtěl bych upozornit hlavně na nečistoty v porézních částech kamene. Tyto nečistoty se postupně uvolňují a kolem těchto porézností se vytvářejí takové krátké vějířovité škrábance, které podleskovým broušením z kamene jen tak nedostanete. Možná to pro někoho nebude až tak zásadní, nicméně, kdo chce mít kámen vybroušený špičkově, nesmí na tento fakt zapomenout. Jedna rada jak se důkladně zbavíte těchto nečistot. Vezměte čistý kalfas, který koupíte v kdejakém hobby marketu a napusťte ho z části vodou. Vezměte kámen a obroušenou plochou s ním pumpujte od dna k hladině. Touto činností vzniká mezi broušenou plochou a dnem kalfasu podtlak, který efektivně odstraňuje nečistoty z porézních míst. Další pomůckou je čistý bílý hadr, který si dáte do dlaně a broušenou plochou tlučete kamenem o dlaň. Na bílém hadru následně vidíte jestli z kamene stále padají nějaké vytlučené nečistoty. Obě tyto akce doporučuji střídat dokud se nečistot nezbavíte. Takže, máme kámen zcela čistý a jdeme brousit. Jemné broušení probíhá ve stejném duchu jako předchozí broušení, naneseme brusivo na desku a krouživým pohybem po desce kámen brousíme. Ze začátku je tento krouživý pohyb praktický v tom, že i když by nám z nějakého porézního místa stále vypadávala nějaká zrníčka brusiva po předchozím broušení, tak vytvářejí mikro škrábance do všech směrů od otvoru. Toto je zásadní, protože pokud bychom pohybovali kamenem jen od hrany do středu, byly by tyto škrábance jen v jednom směru a prohlubovaly se až do té míry, kdy by byl problém je podleskovým brusivem rozbrousit. Touto metodou pokračujte až do té fáze, dokud kámen nezačne více klouzat po desce a přestane se špinit brusivo od odbroušeného materiálu. Po této fázi je dobré kámen umýt, vysušit a na vhodném světle se podívat v jakém stavu máme podlesk na ploše. Dělá se to tak, že si dáte kámen zešikma proti světlu a měl by se vám objevit jakýsi pololesk, který by měl být v ideálním případě od kraje ke kraji. Většinou je realita taková, že je potřeba dobrousit hrany, takže se s kamenem opět podíváme na desku, nicméně postup je jiný. Brousíme od kraje desky do středu a hranu kterou brousíme máme na kraji brusné desky. Na broušenou hranu zároveň vyvíjíme tlak a pozvolna s kamenem rotujeme dokud není podlesk i na hranách ideální. Poslední věc, kterou bych chtěl k tomu říct, je doba této fáze. Počítejte s tím, že kvalitní podlesk můžete dělat na kameni o průměru 20-25 cm klidně 1 hodinu, protože většina dřev má různě kvalitní partie a ty více porézní vyžadují podstatně delší přípravu a o částečně zuhelnatělých ani nemluvě.
Archiv autora: admin
Rudý Očihovský křemeňák
Takže tu máme po delší odmlce zase nějakou tu zkamenělou novinku. Jedná se o velice zajímavý kus dřeva, který jsem získal téměř před dvěma lety od sběratelů z Podbořan a který jsem měl poměrně dlouho odložený než jsem našel tu chuť a odvahu s ním něco udělat. Problém byl v tom, že tento kámen vypadal jak popraskaný a pokroucený fotbalový míč a já jsem jaksi nebyl schopný najít v něm ideální místo řezu. Můj názor je ten, že není kam spěchat a pokud ten den nemáte pocit, že by to šlo, ta to nemá cenu hrotit. Takových zprzněný a uspěchaných kamenů jsem již viděl dost. Každopádně pokud se budu držet svého moudra, tak tu mám ještě kamení asi na dva roky dopředu ;), což je na jednu stranu potěšující, že se stále můžete těšit na nové a nové exempláře.
Arthropitys Bistriata
Předminulý týden jsem navštívil jednoho zajímavého sběratele z Podbořanska a vykšeftovali jsme spolu velice zajímavý materiál. Jednalo se o zkamenělé přesličky „Arthropitys Bistriata“, které jsou v poslední době v mém hledáčku. Musím říct, že setkání bylo velice fajn a chtěl bych tímto poděkovat za poskytnutý materiál a cenné informace o oblasti, ve které se tyto vzácné rostliny nacházejí. Zde je jeden ze vzorků, který mě velice zaujal svou strukturou.
Jak jsme honili Gazelu
Jelikož to již není žádné tajemství, tak si dnes povíme něco o plynovodu Gazela. Jedná se o plynovod, který v posledních dvou letech budovali přes zóny permokarbonu u Sýrovic, Očihově, Kryrech, Blatna, Žihle až někam na Plzeň. Co si budeme povídat, kdo o této akci věděl, tak měl velikou šanci něco zajímavého získat, protože kolem Gazely proběhli veliké výkopové práce. Já jsem měl to štěstí, že jsem měl velice dobré informace o průběhu prací v daných lokalitách a tak jsme z toho vytěžili maximum. První fáze, kdy jsme se tam poprvé vyskytli, byla po vybagrovaní skrývky, což bylo velice plodné období, protože skrývku dělali přibližně půl metru pod zem a v Očihově to odkrylo velice plodnou vrstvu barevných dřev. Další fází byl samotný výkop, který byl hluboký asi tak 3-5 metrů, záleželo na terénu. Po této etapě se odkryla další vrstva, která od Očihova až za Kryry odkryla poměrně dost otromlované kusy, které zřejmě zažily nějaký transport ve vodotečích. Druhá vrstva, například na Jesenicku, odkryla pro změnu veliké kusy třpitivců nevalné kvality. Každopádně mám zprávy, že se tam našly i velice solidní kompaktní kusy. Další etapou bylo zahrabávání výkopu a rozhrnování skrývky. Tyto poslední etapy již nebyly tak zajímavé, každopádně to byla celkově velice povedená akce, protože se nám povedlo najít mnoho velice hezkých kusů dřeva, které bychom v dnešní době stěží na těchto lokalitách našli. Pokud někdo máte z Gazely něco zajímavého, klidně pošlete fotky. Fotky jsou nic moc, protože jsou z mobilu, ale aspoň něco z této akce mám zdokumentované ;).
Náhodný nález ve Slaném.
Nedávno jsem projížděl lokalitami ve Slaném, abych zjistil jaký je tam stav a čirou náhodou jsem zastavil na jedné zarostlé lokalitě, která ještě nebyla po orbě, protože jsem potřeboval na OO. Tak si tam tak stojím a koukám kolem, protože jsem již jaksi profesionálně zdeformovaný hledačský pošuk a co nevidím, vedle pole na mě kouká tato zajímavost. Mám z toho kusu radost, protože jsem takový otisk přesličky z této lokality ještě nenašel. Mrkněte na to, no není to zajímavý materiál?
Kmínky z Českého ráje
Nedávno jsme se s Martinem poflakovali po lokalitách v Českém ráji a podařilo se nám najít zbytky zkamenělých rostlin, které se dříve hojně vyskytovaly na určitých místech tohoto kraje. Vesměs jsou to již jen fragmenty krásných chalcedonových hlíz, obsahujících zkamenělé kmínky, které se dříve asi celkem běžně vyorávaly z pole. Je škoda, že je to již dnes nedostatková surovina, protože je to velice krásný materiál, který je v rámci Evropy celkem unikátní. Jelikož je to chalcedon, tak se materiál velice dobře leští, nicméně o to víc dostává v poli zabrat a proto je velice těžké najít nějaký zajímavý a důstojný kousek do sbírky. Každopádně, nám se něco povedlo a tady je aspoň jeden z nich. Ostatní budu postupně zpracovávat, takže se můžete těšit ještě na nějaké ukázky tohoto materiálu.
Opět nějaká ta přeslička a matroš z Očihovsko-Blšanského dřevníku.
Po delší době se opět hlásím s dalším materiálem, který jsem nedávno zpracoval, ale neukázal. Musím říct, že jsem jaksi zabitý nejenom pracovně, ale i morálně, proto nejsem schopen efektivně zpracovávat materiál, který tu mám. Nemá smysl tu rozepisovat jaké to je být zadřený v práci a následně být deklasovaný až tak, že nemůžete kolem kamenů nic dělat a tak vám rovnou ukážu nějaké ty kousky. Každopádně situace se lepší a po dnešní návštěvě jednoho bezva chlapíka sběratele, mi stoupla opět nálada nad bod mrazu ;).
Tak trochu prkenný mix
Ano, přesně tak, dnes to bude tak trochu dřevařský mix, protože si ukážeme kameny z několika lokalit a myslím si, že je se na co koukat. Začneme psaronií z Rakovnicka, která je poměrně dost vzácná na danou lokalitu. V podstatě jsem, kromě Martina a našeho známého Zdeňka, jiné kousky neviděl. Takže pokud někdo máte ve své sbírce nějaký pěkný kousek, tak mi ho, prosím, pošlete emailem. Budu rád za každou informaci či fotku psaronie z Rakovnicka.
Další kousek je střeďák z Jesenicka, který mi dal poměrně zabrat, protože byl v katastrofalním stavu. Z obrázku to ani není poznat, nicméně kámen byl porézní, měl dost prasklin a příprava na broušení a leštění byla poměrně rozsáhlá, protože jsem musel kámen několikrát lepit a vyplňovat kamennou drtí, aby vypadal trochu k světu. Každopádně, posuďte sami jak to dopadlo.
Tak a máme tu poslední várku, která je tak trochu z jiného soudku. Jedná se o zkamenělé kmínky z Českého Ráje, které jsou velice zajímavé a dost by mě zajímalo za jakých podmínek došlo k petrifikaci těchto rostlin. Třeba si čase řekneme o této lokalitě něco víc, protože je tak zajímavá, že to stojí za samostatný článek.