Jak jsem již avizoval, dnes si tu ukážeme naprosto špičkový kousek z Očihova. Tento kousek jsem již představil v tomto článku „Očihovské rabování„, ve kterém jsem si tak trochu postěžoval, jak mě někteří sběratele otravují s kravinami. Takže přátelé, zde to je a já si myslím, že již není potřeba cokoliv o tomto kusu psát, je to prostě jeden z top kousků, které Očihov vydal.
Očihov, Agathoxylon, 25×22,5×7
Je to již hodně dávno, kdy jsem tu psal o plynovodu Gazela, který se před pár lety budoval a my jsme u toho byli. Naštěstí, jsme měli čas a podrobné mapy, kde všude Gazelu kopaly, takže se nám povedly poměrně dost zajímavé kusy a zde jeden z nich máme. Je to takové kamenné srdce z kterého koukala jen špička, poté co skryli skrývku. Každopádně, podobným způsobem se nám tam podařilo najít většinu kamenů.
Očihov, Agathoxylon, 27×28,5×6
Rozhodl jsem se napsat článek o bruskách na kámen, protože je potřeba si říct několik podstatných věcí o těchto strojích. Někdy v květnu 2014 jsem si koupil brusku na kámen PWE 11-100 od firmy Metabo, protože jsou jejich výrobky velice zdařilé a této značce jsem důvěřoval. Ne, že bych jí přestal úplně důvěřovat, ale upřímně, brusku na kámen si od této firmy nekupujte, hned popíšu o co jde. Čím začít, bruska byla fakt skvělá, výborná ergonomie, řízení otáček a vůbec na mě působila dojmem, že je to kvalitní výrobek až do doby, než se začaly objevovat problémy v konstrukci. První věc, co jsem řešil, byl držák, bylo to takové robustní ucho, které bylo osazeno plastovým tisícihranem, který zapadal do kovového tisícihranu v brusce. Co se asi tak podělalo, že by to byl ten tisícíhran kov na plast? Bingo, vtipné na tom je to, že reklamaci neuznali, a tak jsem si objednal dvě nová držadla, protože mi bylo jasné, že to bude stále v řiti. Dvě držadla samozřejmě brzy dorazila a jaké bylo překvápko, když na nich byl tisícihran kovový, že by inovace? Hlavně, že to nechtěli vyreklamovat. Pak začala nová éra defektu, který se nakonec ukázal jako neřešitelný. Člověk by řekl, že taková bruska, která pracuje s vodou bude mít vše z nerezu, bohužel nemá. Borci z Metaba se rozhodli, že ušetří a osadili ji gufery s pružinami z oceli a ocelovou dutou osou, což mělo za následek neustálé vyrezávání těchto častí a poté protékání vody kolem osy, protože se ty gufera neustále vydírali o rez. V Metabu s tím bohužel nebyli schopný nic udělat a vesměs mi tvrdili, že to není vada, ale že ji málo používám, a proto vyrezávají tyto díly. Do nekonečna jsme měli debaty o tom, že je to kravina, až mi nakonec vrátili peníze. Během těchto anabází navíc tuto felxu zdražili z 8 000 na 10 000 až 12 000,-, což jsem nepochopil. No nic, peníze vrátili a co dál. Nakonec jsem si koupil profi brusku Galeski Polifox Vario 1400 a jsem nadmíru spokojený. Vše v nerezu, funkce které potřebuji, no prostě mazlík. Takže, pokud potřebujete brusku na kameny, rozmyslete si, jestli ušetřit peníze, nebo koupit rovnou kvalitu, protože brusky s ocelovými osami nejsou vhodné pro nikoho, kdo nedělá každý den ;).
Včera jsem dostal email od pana Igora ze Slovenska, ve kterém mi zaslal velice pěkné ukázky dřevitého opálu. Bohužel, přesná lokalita je tajná, nicméně to chápu, protože víme jak to pak dopadá když se něco takového proflákne. Každopádně to nevadí, důležité je, že se aspoň můžeme pokochat těmito pěknými kousky.
Budou to téměř dva roky co jsem od jednoho známého sehnal opět kousek Povraznického opálu, Já si prostě nemohu pomoci, tento materiál prostě miluji a jsem rád za každý povedený kousek z této lokality. Je jen škoda, že se již moc často k něčemu podobnému nelze dostat a pokud nemáte na Slovensku aspoň někoho známého, kdo je schopný tento materiál sehnat, jste nahraný. Na burzách jsem již hodně dlouho žádný solidní kousek neviděl a tak jsem vděčný, že si občas na mě Radovan vzpomene a přihraje něco pěkného. Takže díky kamaráde a zde to máte k pokoukání.
Jako již tradičně jsem v poslední době dost zaneprázdněn a na web jsem neměl absolutně sílu ani čas. Klasicky nestíhám nic zpracovávat, zato hledání kamenů jsme se v poslední době věnovali s Martinem dost intenzivně. Naštěstí, moje paní domu mi minimálně na přísti týden vystavila stopku, za což jsem i rád, protože z toho lítání po kamenech začínám být značně zrasovaný. Je fakt, že aspoň něco jsem stihl udělat, a to tento zajímavý kus z Chotíkova, který jsme slíbili zpracovat pro Josefa Pšeničku z Plzeňského muzea. Tento počin jsme vymysleli již minulý rok v Chemnitzu, kde jsme se setkali na sympoziu, které pořádal ředitel muzea „Natural History Museum of Chemnitz“ pan Ronny Rößler a jeho team. Slovo dalo slovo a my jsme nafasovali krásný špalek z Chotíkova a našimi obvyklými dřevorubeckými metodami jsme mu trochu pomohli. Nebudu tady vystavovat celé to dílo, nicméně, zde je aspoň ukázka jednoho plátu z tohoto špalku a zbytek bude časem k vidění v Plzeňském muzeu, kde Vás zajisté rádi uvidí. Předem musím říct, že to nebyla žádná sranda, protože byl značně vnitřně rozsypaný, nicméně po náležité péči se povedl velice solidně udělat, a to se počítá.
V poslední době se začali množit pozitivní ohlasy na tento web, za což jsem velice rád a doufám, že to bude i nadále pokračovat. Chtěl bych tedy rovnou poděkovat, že sem chodíte a že to tu má pro Vás smysl. Motivuje Vás to k výletům do přírody, či k získávání vědomostí o tomto bezva koníčku či paleontologii. Někteří z Vás mi poslali i nějaké fotky, což je bezva a pokud by jste chtěli, pošlete k nim i nějaký příběh a já sem s radostí vyvěsím Váš článek. Může to být klidně i z dob minulých, protože to byly zajisté ty nejzajímavější doby pro sběratelství a aspoň by jsme viděli, jak to tu kdysi vlastně bylo.
A teď něco ze dřevníku. Je to přibližně dva roky co jsem koupil od jedné slečny velice hezký suk, který prý našla ve Studenci. Bohužel opět tomu nějak nevěřím, protože ze Studence jsem viděl poměrně dost kusů na to, abych si udělal obrázek o tom, co se tam nachází. Pro mě je to kus, který by mohl být z Líní, protože je značně omletý a barevnost i kresba Líním odpovídají. No nic, udělejte si na tom svůj názor a třeba mi dáte za pravdu.
Po delší době tu máme Hlavačovský kousek, který jsem si půjčil opět od Martina, protože ho včera dodělal. V podstatě se sním nestihl ani pokochat a už jsem ho měl v packách, že ho zde hned vystavím. On by ho totiž po čase zastlal do nějaké bedny a my by jsme byli bez šance ho vůbec spatřit. Co se týká historie tohoto kus tak vím, že ho kdysi sehnal Jarda od jednoho sběratele z Rakovnicka a časem nám nabídl jeden plát, což Martin samozřejmě využil. Co se týká zpracování, tak tyto kusy jsou standardně těžce zpracovatelné. Pokud je chcete udělat skutečně do zrcadlového lesku, tak se spolehněte, že si na takovém kusu opravdu dlouho poležíte. Navíc, jsou to hladký prevíti, kteří se špatně drží a neustále hrozí, že vám vycestují při leštění někam mimo mísu, což mám za následek neustále sevřený svěrač a smrt v očích, jako kdyby jste měli 300 na tachometru. Musím to bonznout, tento kousek se téměř proletěl. Naštěstí ho Martin stihl nějak zachytit a tím pádem zachránit. Odnesla to jen lehce zhmožděná paže, což se dá ve finále považovat jako ohromný úspěch ;), že ho nerozbil o lešťák a ještě se u toho nezranil.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.
http://ec.europa.eu/ipg/basics/legal/cookies/index_en.htm
