Nedávno jsem měl u sebe na zpracování zkamenělé dřevo ze Studence, které tam nalezl Martin S. Studenecká dřeva patří mezi jedny z nejhezčích u nás a když jsou opravdu povedená, tak mají velice zajímavou kresbu, barvy a nasycení. A právě nasycení těchto dřev je velice problematický faktor při zpracování. Ne, že by pěkně prokřemenělý materiál byl na závadu, ale křehkost je pro tyto dřeva nepřítel číslo 1 a dělá tyto dřeva těžce zpracovatelnými. Dřeva jsou proto většinou velice popraskaná a nejhorší na tom je, že praskají ve více řadách a převážně do šroubovice. Navíc obsahují mnoho vnitřních prasklin, které ani nevidíte a proto vybrat nějaké pěkné místo bez prasklin pro optimální řez, nezaručuje, že se i tak něco z kamene při řezání nevysype. Co čert nechtěl, přesně to se stalo. Každopádně, je potřeba nepodléhat stresu a být připravený na všechno. Čeká vás sice mnoho a mnoho broušení, lepení a všemožných prací kolem, ale pokud to uděláte dobře, výsledek stojí za to. Nebudu tu popisovat, jak jsem se na tom vyřádil a rovnou sem dám obrázek co poslal Martin.

Dadoxylon Studenec, rozměr: 32×19