O plavuňkách z Českého ráje jsem tu psal již mnohokrát a já ani nic nového ohledně těchto druhů nemám. Jediné co jsme nedávno zjistili při návštěvě Národního muzea s Milanem Libertínem je, že u kousku co jsem mu přinesl na ukázku jsem si všimli, že má nárustové zóny což je trochu netypické a bude se to muset ještě prozkoumat, abychom věděli co skutečně jsou tyto kmínky za druhy.
Stále okouzlující a stále fascinující. Takový kontrast barev, jaký se u těchto plavuní dá najít není ani u novopackých karbonských rašelin. Tam jsou kmínky fádně hnědožluté, ikdyž mají také své kouzlo ! Nicméně permské silicity se záhadně uvězněnými kmínky plavuní, to je něco docela jiného. Pestrá škála barev, kontrast mezi černou a krvavě červenou, někdy i kontrast černého kmínku se sněhově bílým chalcedonem, občas okolo modravý chalcedon, to jsou jedinečné a nekonečné variace na těchto vzorcích. Měl jsem možnost rozbít mnoho materiálu. Zajímavé je, že některé kusy se po rozbití silicitu rozvětvují, některé rozšiřují, jako by šlo o koncové natě rostlin a některé jsou podélně rýhované. Také jsou obaleny drobnými kamínky, jako by prošly transportem. Nebudu se více rozplívat, prosně úžasný vzorek.