Tento článek píši speciálně pro Martina L. z Turnova, protože má tyto materiály rád a nedávno prohlásil na jednom webu, že by rád viděl nějaké další fotky těchto permokarbonských rostlin. Již v předešlých článcích jsem psal, že by tyto rostliny uvězněné v silicitech měly být drobné plavuňky, které kdysi musela zasáhnout nějaká zásadní přírodní událost, protože kvalita a nasycení obalů kolem těchto rostlin je velice zajímavá a dost pravděpodobně souvisí s intenzivním vulkanismem, který v této oblasti probíhal. Všechny tyto kmínky, které jsem měl doposud možnost vidět jsou spíše menšího vzrůstu, takže by se dalo usuzovat, že se jednalo o jistý druh nízkého bažinného podrostu ačkoliv jsem viděl i poměrně veliké, ale dost stlačené kusy, které mohly mít řádově i 20 cm v průměru. Co se týká druhů, tak se nejedná dle mého názoru jen o druhy plavuní, ale i o stigmarie a tu bych tu chtěl dnes prezentovat jako důkaz rozmanitosti této oblasti.
Stigmarie, Česká ráj, 16x13x4
Ahoj Fando, už jsem to v tvých příspěvcích zaznamenal několikrát a nyní si dovolím se trochu proti tvým tvrzením ohradit. Nevím na základě čeho pořád přisuzuješ zajímavou mineralizaci dřev nějaké výjimečné události spojené s vulkanismem. Vulkanické horniny byly zcela jistě zdrojem mineralizujících roztoků, ale vulkanismus jako takový asi spíše ne. Vše může být klidně spojeno s pozdějšími zvětrávacími procesy vulkanických hornin, případně se změnami chemismu ve vodních bazénech, nebo s diagenezí. Dokonce mohly být některé rostlinné zbytky původně mineralizované karbonáty a později mohlo dojít v sedimentárním prostředí až k té konečné silifikaci. Známe to tady z Mostecké pánve! S prouděním horkých křemičitých roztoků v sedimentech v okolí sopky mám trochu problém. Jinak hezké Vánoce a spoustu nových zajímavých nálezů přeje Jirka S.
To je otázka jak to tam skutečně bylo. Každopádně, já se nebráním jakékoliv teorii. V prvohorách tam intenzivní vulkanismus byl, to jestli se to dosytilo až později nebo při událostech v prvohorách by mě skutečně také zajímalo.
Já se pokusím trochu polemizovat. Přirozená mineralizace dřev je známá ze širokého pásma z okolí Staré Paky a dále. Jenže pak jsou drobné lokality jako Ploužnice, Studenec, Branná, kde je perfektně zachovaná vnitřní buněčná struktura a tak si myslím, že sopečný popel ty dřeva přinejmenším přikrylo, aby nemohly zvětrávat.
Já jdu ještě dále. Myslím si, že ta dřeva byla přikryta téměř okamžitě a při vulkanismu hořela, proto jsou černá. Při sopečném výlevu je známo, že při posledních výlevech je do okolí chrlena pouze voda s rozpuštěným křemíkem. Ta mohla rostliny prosáknout ihned aniž by byl zapotřebí čas např. miliony let. Tolik můj šílená závěr. Nejde mi o to někoho na něčem dostat, ale rozšířit si obzor při vzniku těchto fascinujících kmenů !
Navíc znám v okolí několik vrstev zkamenělých ryb a ty musely být přikryty také okamžitě, když se nacházejí celé. A to v několika vrstvách. Jen málo z nich je disartikulovaných, tj. že ležela někde v bahně a tam se rozpadla. Ty ryby se nacházejí celé, s celou stavbou a kostmi hlavy tak jak dříve byly. Není prostě možné, aby ležely kdesi v bahně po miliony let. Podle mě muselo být v permo desítky nějakých katastrov, ale jakých to nevím, napadá mě právě jen ten vulkanismus…..
A kde se vzalo miliony a miliony tun silicitů, tedy křemenných hmot v okolí těchto lokalit? To není možné, aby vše vznikalo jen tak rozkladem okolních hornin chemickou cestou. Navíc jsem kdysi přišel k infirmaci, že černý uhlík ve dřevech odpuzuje křemík a to nejde dohromady. Musel tam být jiný činitel, aby se do zuhelnatělých dřev dostal křemík. Podle mě jen tak, že byl rozpuštěn v horkém vodním sopečném roztoku. Nejsem zase takový odborník, jsem vyučen v oboru brusič technických a šperkových kamenů, ale fosílie mě opravdu velmi velmi zajímají
Ahoj,nechci dělat chytrého,ale pokud je mi známo,tak STIGMÁRIA nejsou kmínky, jsou to kořeny,nebo kořenové oddenky plavuní,které tyto rostliny kotvili v půdě,z nich pak vyrůstali kořenové přívěsky APENDIKSES.Jinak mám vyřídit od J.Pšeničky,že by měl k říznutí platany od Písku,jsou to až půlmetrové kusy. Zdraví František
Jasný jsou to kořeny, já to tu mám popsané tak nějak obecně „nepřesně“
Ano, také vím, že stigmarie jsou kořeny, jen když zvětším tu fotku tak to není z ní zcela patrné, zda jde skutečně o kořen. Pokud vím, tak stigmarie má po obvodu klínovité části směřující ke středu a to mi nějak z fotografie uniká….
1. To že jsou některá fosilní dřeva černá rozhodně nemusí znamenat, že před fosilizací hořela/doutnala. Ano, takové kameny se opravdu nacházejí občas i u nás, jsou známy z několika místech ve světě (často Státy a to ještě specifické lokality). Důvod černého zbarvení je mnohem prozaičtější – kmeny stromů byly vodními toky transportovány a deponovány v nížinách, řašeliništích, kde pozvolna uhelnatěla, čímž docházelo k pozvolné degradaci buněčné struktury. Pokud se v okolí nevyskytovaly křemičitany, tak proces pokračoval dál a kmeny se pozvolna změnily v uhlí. V opačném případě došlo k silifikaci.
2. To že za vznik zkamenělých lesů mohou sopky je takový, již trochu přežitý, názor (asi jako dnes již spíše úsměv vzbuzující obrázky dinosaurů od Zdeňka Buriana). Poslední vědecké výzkumy ukazují, že ve spoustě případů totiž vulkanická činnost není nezbytně nutná, protože zdrojů křemíku je v prostředí spousta a dřevní hmota k němu má přirozeně poměrně velkou afinitu.
Je to tak, mám tu knihy „všeobecná geologie 1-4“ a zvětrávání hornin sebou nese tolik chemie, že to bude asi hlavní důvod většiny zkamenělin dřev u nás. Každopádně stále je tu otázka, jak to bylo v Podkrkonoší ;). Vznik těch silicitů o kterých se tu bavíme by mě fakt zajímal. Protože laicky řečeno, mám někde zapadlý kmínek a kolem něj se udělá takový masivní obal? Jak, když leží tedy v nějaké hornině která ho obepíná. Otázka tedy je, v čem to vlastně leželo, aby to bylo schopno udělat takový silicit?
ano tohle by mě také zajímalo, kde se vzalo takové množství křemíku.