Dnes je to měsíc, co našemu tátovi selhalo srdíčko a bohužel náhle odešel. Byl to skromný a hodný chlap, který se jen snažil, aby naše nemocná mamka měla co nejlepší život po léčbě rakoviny. Když byli s mamou o něco mladší a zdraví, byli to moji nerozluční parťáci, kteří se mnou chodili sbírat zkamenělá dřeva a sdíleli se mnou radost z tohoto koníčku. Byli se mnou a byli šťastní, měli jsme radost z každého nálezu a já na tyto společné chvíle nikdy nezapomenu. Byly to prostě chvíle s rodiči a tak to mělo být.
Člověk by řekl, že obyčejné chvíle, ale jen do té doby, než táta odešel. V tu chvíli člověk pochopí, jak vzácné všechny tyto okamžiky s rodiči jsou, protože jednoho dne tyto chvíle bohužel skončí a zůstanou jen vzpomínky a myšlenky na to, co jsme spolu už nestihli udělat a zažít.
Chtěl bych ti táto za nás za všechny poděkovat, že jsi tu pro nás byl a že ses do konce svých dnů staral o mámu, ale i o nás. Teď už odpočívej v pokoji a my to už za tebe s bráchou převezmeme a o mámu se postaráme.
Včera jsem měl narozky, tak jsem si řekl, že bych mohl poslat do placu nějaký další článek o dřevech z našeho českého dřevníku. Začneme slánskými kusy, které jsem před lety získal od Jardy Konůpka, když se zbavoval své sbírky. Dle mého názoru se jedná o nižší typy přesliček, které se dříve vyskytovaly v bažinném prostředí prvohorního Slánska. Další kousek, co tu máme, je kmínek z Chrášťan, který je v podstatě brácha z předchozí série kmínků, jež jsem získal od Dejva. Zase se jedná o top šutrák, což asi ani nemusím zdůrazňovat.
O dřevech z Chrášťan jsem napsal již mnoho textu a nemá cenu psát něco dalšího. Jen chci říct, že někteří velice dobří sběratele měli díky své šikovnosti a urputnosti štěstí a v dobách, kdy to mělo ještě na této lokalitě smysl vydolovali parádní kousky. Já jsem měl příležitost si něco od nich koupit a zde jsou tedy další vzorky z tohoto unikátního dřevníku, které mě nikdy neomrzí. Každopádně díky za ty dary, jsem za ně fakt vděčný.
Nedávno mě doma opět navštívil Tonda Šanovec a přivezl extrémní vzácnost. Jak už jsem několikrát psal, Tonda a jeho synek Toník mladší, plus kamarád Alex se věnují sběru všeho možného v Podkrkonoší a jsou v to velice úspěšný a jelikož práce a námaha přináší ovoce, tak se jim povedl neskutečný kus. Jedná se o Medullosu,, což je jedna z nejvzácnějších kapradin u nás. Kluci veliká gratulace a myslím si, že je to opravdu veliký přínos českého sběratelství, díky že se tomu věnujete.
V poslední době se věnujeme Slánsku, protože se tam staví dálnici na Chomutov a co čert nechtěl, povedl se nám parádní kousek. Jedná se o dřevo na kterém je rašelina a na povrchu je zkamenělá ryba. Za mě top nález, který je velice vzácný a moc se mi to líbí.
Pískovna Čavyně je známá pro svoje zkamenělá dřeva z období třetihor, které jsou jedny z nejhezčích zkamenělých dřev z pískoven u nás. Dají se tam najít opravdu parádní ukázky dřev převážně dubů, které jsou zajímavě prosycené, a proto se vevnitř těchto dřev nachází temně hnědý chalcedon, který na řezu vytváří co do kresby zajímavou až průhledně hnědou texturu. Já tyto dřeva mám velice rád a především se zaměřuji na dřeva s nějakými anomáliemi jako jsou suky, vrtby po červech a celotvary, které jsou na této lokalitě poměrně vzácné. V neposlední řadě se mi i líbí krásné skulptury těchto dřev, které si ukážeme v nějakém dalším přispěvku. Zde je tedy málá ukázka několika zajímavých řezů.
Kdysi jsem tu psal článek o Očihově a mých výpravách, které jsme do jeho okolí podnikal v době, kdy se tam kopal plynovod Gazela. V článku jsem se také kasal, že se nám tam povedly velice zajímavé kousky dřev. Dnes jsem se tedy kousnul a co čert nechtěl, opět se roztočily moje hladinové brusy a já jsem konečně jedno z těchto dřev dodělal. K tomu dřevu se váže jedna story. Je to již asi 10 let co mohlo být toto dřevo vyleštěné, nicméně když už jsem skoro finišoval na lešťáku, tak se mi drapnul do desky a rozbil jsem ho v leštičce o vanu. Jak asi pochopíte, byl jsem v tu chvíli značně naštvaný, a tak jsem ho opět uložil do sklepa a léta jsem na něj nesáhl. Asi před dvěma roky jsem ho dal do kupy a opět odložil pro změnu v pracovně, kde jsem ho do dnešního dne pozoroval a nerad okopával, protože bylo na zemi a čekalo až bude ten správný čas. Dnes samozřejmě také nebyl ten správný čas, nicméně František byl včera u kamaráda na exkurzi kamenů a trochu se namlsal. Řekl si, že by to dnes už konečně šlo a bohužel ono nešlo. Opět se mi ten kus drapnul a kámen letěl na exkurzi po podlaze našeho sklepa. Tentokrát jsem se ani moc nevztekal, jen jsem si pro sebe zvýšeným tónem řekl „Ty vole, zase jo?“ a v duchu jsem přemýšlel, jestli se moc nerozbil. Naštěstí byl v cajku, a tak jsem ho jen umyl a konečně po letech dodělal.
Z toho plyne jedna věc, pokud člověk stále není ready se ke koníčku vrátit a mít na to chuť a čas, tak by prostě neměl nic dělat z donucení nebo z nějakého pohnutí mysli. Nicméně, kdy začít, když ne teď? Roky letí a jednoho dnes bych si také mohl říct, že už jsem veškerou dobu, kterou jsem tímto koníčkem mohl trávit prokaučoval. Takže, ačkoliv se restart úplně nepovedl, tak nějak se musí začít, že. Tak snad mi to vydrží a já konečně zase začnu něco dělat kolem kamenů.
Tento článek je věnovaný mým rodičům, se kterými jsem na Očihově strávil hromadu času, trpěli se mnou vedrem, v deštích pro změnu nabalenými nohami od bahna, proházeli se mnou hromady kamenů a v neposlední řadě se mnou sdíleli i tu radost z nálezů. Na to budu vždy vzpomínat.
Po delší době si tu dnes ukážeme něco unikátního z Novopacka a bude o co stát. Já jsem bohužel na antibiotikách a léčím jakýsi moribundus, který ani v nemocnici nebyli schopni konkrétně určit. Prostě kašlík a rýmička jsou dnes pomalu smrtelná nemoc a já se s něčím takovým potýkám. Co čert nechtěl, kluci Šanovcovi se dnes rozhodli, že si udělají tour de Brandýs a já jsem je musel odpálkovat, že jsem totálně vyřízený a šel jsem si lehnout. Po dvou hodinách jsem se probudil značně odpočatý, a tak jsem jim zavolal ať se ještě staví. Udělalal jsem dobře, přivezli opravdu skvosty světového formátu a jejich snažení je opět královsky odměnilo, což jim jen přeji. Jsou to vesměs všechno vzorky z Borovnice a jeden, Jakube Sakalo :), ultimátní vzorek ze Studence. No posuďte sami, je to prostě top.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.
